Zápisky handicapovaného talentu

Já příjdu,
co dělám celej den těžko dovedu říct
Já příjdu,
prostě mám takový zaměstnání,
jsem vychovatel
a kdo je víc???

Možná dobře, že už to nemám komu zpívat :-)

Probíhala poslední hodina. Nikdo už neměl sílu dávat pozor. Každý podvědomě posouval ručičky na hodinách. Nikdo nevyrušoval. Potemnělou třídou se nesl pouze výklad dějepisářky. ..... „Počátkem léta se ve vojenských újezdech konalo cvičení celé Varšavské smlouvy pod názvem „Šumava“. Po letech se ukázalo, že toto cvičení posloužilo k detailnímu rozpracování plánu uskutečněnému 21. 8. 1968.....“
Konečně zvoní „Na příští hodinu si Beránek nachystá referát o událostech v roce 1968.

Tohle není báseň, to je nepoetický počin,
všude kolem sebe mám kvalitativní zločin
přečin proti zdravému uvažování
prý normální věci už nejsou k mání

ty přec byly už v prváku, jen sis je málo užíval puberťáku
nevážil sis předmětů jiných všímal sis podnětů

co bys dal teď za Pavelku
jen výzkum na Tebe, holenku
tam se tě tězko zeptaj na počet hodin
tam je to plný úplně jiných konin

Můj otec potkal moji matku v autoškole...asi nezvládnu pokračovat v této velmi pěkné tradici....asi by se mi ani nelíbilo mít řidičák. Soudě podle mé schopnosti reagovat neadekvátně, by to mohlo být i nebezpečné.
No jinak nejvíc mor jsou netové archivy televizních stanic....ale jsem debil takže co...

Nechtěl věřit, chtěl všechny obviňovat
za možnost svůj život jen tak prozevlovat
topit se v černých dírách vlastního svědomí
dýchat a přitom ztrácet vědomí
o důležitosti nádechu....

Je to asi trochu naivní
chtít se naučit ten výzkum kvalitativní
a tak tady sedím, čmárám blbosti
čekám na ránu z milosti
na jednu přesnou do zátylku
však bolí to jen chvilinku
už mám prsty na spoušti
jistota mě opouští