kromě úplně normálních věcí se mi staly i ty co stojí za zmínku...

- začala jsem pracovat, což výrazně ohrozilo moji kariéru kavárenského povaleče
jo a je to prostě jinej život... zodpovědnější a moc se mi to líbí.

- Odsvědčila jsem Aný a Míšovi svatbu, což bylo fakt nejlepší, co jsem mohla udělat

- z tábora JEŽÍŠ A NO A CO? zbylo spíš to no a co? Tematicky velký krajíc, nefungovalo to. a prostě to bylo celý divný, jakože samo se fakt neudělá nic a " na nějak to dopadne" nelze spolíhat, poněvadž to dycky dopadne spíš blbě. Akorát ta pesachová večeře, ta se teda povedla.

- BYLA JSEM NA JUMPU! Tam Ježíš byl navzdory tomu, že nefiguroval v názvu. Strašně moc věcí se mi tam stalo. Třeba jako i duchovních a tak.
a od toho okamžiku se mi jako začalo dařit nějak jako líp nebo nevím prostě mám ten pocit.
spoustu věcí se mi začalo srovnávat, jako že ve stylu že bez Boha to nepůjde.
Což mi příjde jako fakt dost hustý.
dík tomu jumpu jsem celkem uspesne zacala bojovat s prokrastinací.
Vlastně dík kmotrovi mýmu, ten je pro mě fakt jako důležitej... pomohl mi, a tak by mohl být objevem roku....

kdyby tím objevem roku u mě nebyl ježíš