Zápisky handicapovaného talentu

Dolil si z láhve červeného vína. Najednou to věděl. Čeká to na něj. Každý má nějaký úkol. Nějaký životní úkol. Jeho úkol je rozseknout to s tou sémiotikou. Charles Saunders Peirce. Odborník přes tvorbu významů. Jo zní to dobře, ubezpečoval sám sebe, aniž by si uvědomil, že užívá intrapersponální komunikaci.

Jen tupě čumět do monitoru, to mi jde dobře.
Mám v tom celkem cvik.
Většinou si k tomu pustím ještě něco z youtubu.
Aby u toho nicnedělání nebylo ticho.
Ticho je nejhorší.
To pak slyšíte vlastní myšlenky obcházet diskurzivní modely, co největším obloukem
A to je chyba
Ne, fatální.
Ale přesto velká.
Času totiž není nazbyt, i když pořád dost na to
se z toho zbláznit.

Běh není jízda, to je snad jasný, ne? Pokud běžíš, nejedeš. Pokud jedeš, neběžíš. O to se prostě nemusíme přít. Je to tak.
Když ale nemůžeš běžet, protože jsi vozíčkář, dostává pravdivost předchozí věty trochu na frak. Vozík ti nahrazuje nohy. Pořád sice neběžíš, ale pohybuješ se vlastní silou.

kromě úplně normálních věcí se mi staly i ty co stojí za zmínku...

- začala jsem pracovat, což výrazně ohrozilo moji kariéru kavárenského povaleče
jo a je to prostě jinej život... zodpovědnější a moc se mi to líbí.

- Odsvědčila jsem Aný a Míšovi svatbu, což bylo fakt nejlepší, co jsem mohla udělat

Už z principu jsou mi podezřelé akce, které všichni chválí, všem se tam líbí a nedej bože, někdo řekne, že mu to změnilo život. A tak to bylo i s Jumpem. Prý je to super a měla bych tam jet. Tak jo, tak pojedu. Nějak jsem nezjišťovala, co mě tam čeká. Přišlo mi to celkem zbytečný. Moje znalosti o tom by se daly označit jako velmi rámcové. "Asi tam bude dost katolíků a asi se budem modlit před jídlem a tak." Dokonce jsem ani nevěděla, co přesně jsou ti charismatici. Asi dost rádi zpívají, když mají na té konferenci vlastní kapelu. Ta konference mi přišla vždycky jako nějaká zvláštní věc.

Přelomový zdá se ten uplynulý rok...
Jaký byl?
Co se povedlo,
co míň?

Večer stejný jako všechny předtím

na talíř s večeří padá stín

sám se svojí bezmocí

těžko někdo zakročí

snad by Tě někdo mohl vytáhnout na pivo

ne, nemusí to být zrovna Ivo

stačí třeba Lukas

do sluchátek zpívá Zaz

pozůstatek hezkých chvil

nejsi sám, kdo by něco pil

v prosklený lednici jen poličan

co by na to asi řekl Bystřičan?

Ne, už nemusí kvílet

všechny handicapované postřílet?

Gabčík. Kubiš. Smrt Heydricha. Lidice: Ležáky. Krypta u Cyrila a Metoděje.....Nikdy se nevzdáme!
Tak moc mě ten příběh fascinuje. Pořád.
Vlastně vím méně než bych chtěla. Rozhodně méně než by si to zasloužilo.

A tak mě dnes prostě potěšil pietní akt na 24ce, Kryštof Hádek velmi elegantně moderoval poctu českým parašutistům. Melody Makers dotvářeli soudobou atmosféru. Vizuální efekty připomněly, že je to už 70let. Do ticha kostela byly čteny jména popravených. Mrazilo z toho a to je dobře.